Třeskutě vtipná, přitom nikoli povrchní hra souboru Ovečka končila v klasicismu, další období jistě čekají na své ztvárnění, už teď se ovšem nabízí otázka, co bude v kapitole poslední, v té o dnešku. Příbory už máme, postele pohodlné a umění rozmanité, co nám tedy zbývá?

Je až pozoruhodné, do jaké míry se všechny ostatní hry letošního Šrámkova Písku shodují v zásadním tématu současnosti. Není jím nic menšího než hledání identity jednotlivce ve vztahu k okolí. Musíme se vyrovnávat s tradicí i vědou, s nepřeberným množstvím návodů na správný život, neustálou naléhavostí intenzivních podnětů… Představení Ptáci k tomu ironickým, ale věcným způsobem dodává problém techniky, marketingu a korporátní lákavosti. V poslední kapitole Cestovatelek bude nejspíš nevyrovnaný vystresovaný člověk s chytrými hodinkami a sluchátky, toužící po zpěvu ptáků. Těším se na to převelice.