Plénum:

Otočením se neotáčí čas. Odehrávalo se to na jaře.

Trojice zrození, reprodukce a smrt.

Vidíme to ze třech stran. Každý začíná na jiném místě. Seděl jsem na tom nejideálnějším místě, kde to začalo od housenky. Vidíme něco hlavního, ale zároveň i to ostatní.

120 stupňů, které vidíš, je to příjemně širokoúhlé jeviště. Ideální výseč. 90 by byla málo.

Já mám arachnofobii, ale potěšilo mě to. Začala jsem pavoukem.

To, že nepoužili přírodní materiály, vypadalo mnohem pohádkověji. Tím mi to mezi hnusnou realitou a mystickou pohádkou udělalo ještě větší kontrast.

Obcházení by znemožnilo základní nastavení klidu, kdy příroda sama plyne. Nahatí lidé by byl režijní pohled a strhávalo by to někam jinam, protože by to strhávalo od přírody k člověku. Zprávy nejsou jako jednoduchá kritika, až spolu s tou přírodou vyplývá, jak moc je válka zbytečná.

Lektoři:
(Vladimír Hulec, Anna Saavedra, Tomáš Žižka, Roman Černík – mod.)

VH: Nevím, jestli se zapojit. Jsem optik a materiály mě nevadily. Nepřemýšlel jsem o tom. Divadelníci se často chtějí teď ukázat jen atmosféru přírody. Zmiňuje Petra Nikla a jeho inscenaci. Bylo nutné, abychom seděli? Diváci si mohli příběhy najít sami. Zapojení začátku světa zpráv, kvituje jako razantně řečené gesto. Název souboru nabádá k tomu, aby loutkáři byli úplně nazí. Bylo by to více šokující a ještě zážitkovější.

AS: Exponovaná výtvarná stránka – hodně materiály řešila. Nedůslednost. Část příroda, část kašírka – zamrzelo. Více Františka Skály. Materiál i přírodní lze používat abstraktněji a ne pavouček z papírnictví.

TŽ: Scénografický klíč: je to instalace, která je 3D. Proto ta hloubka a strany. Fatální by bylo vnímat to pouze jako orloj. Je na to třeba nahlížet jako na sochu. Není to jen loutkářská záležitost, ale experiment s objektovostí celé situace.

Materiály jsou funkční, přenositelné. Polovina z nás haptici, polovina optici. Někdo je řeší, jiný ne. Náhrada přírody… no, tak si zajedeme do lesa. Rigidita k přírodním materiálům (Waldorf) mě odvádí od tohoto náhledu. Hrajme si s objektovostí a různými materiály. Choroš nerozsvítíš.

Ohledně možné nahoty – argument pro to, proč s tím neexperimentovat: diskurs experimentu nemusí být o lidském těle, řeči, ale i o manipulaci s obrazem. Nadvodič, který s kolektivem vytváří obraz, tady působí svou pokorou  a klidem jako součást sekty. Pěkné bylo vidět mladé lidi, kteří se tohoto tématu dotýkají. Východisko k názorovému střetu.

RČ: Vedle toho, že vidím hlavní příběh, vidím periférně i ty ostatní. Inscenace bezeslov. 

Soubor:

Bohužel musel odjet před diskusí hrát jinam.

Text neprošel jakyzovou korekturou.