Lektoři:
VH: Připomíná historii souboru a režiséra Ondřeje Pumra. Inspirace mýty a tradičními předlohami, snaha o interpretaci. Dnes „vlajková loď českých divadelních skandálů.“
PV: Téma rituálu. Vidí propojení s minulým rokem a sestupem do podsvětí. Empúsy jsou kompozitní „strašidla“, tvorové, pekelné postavy. Hekaté představovala dříve trojměsíční bohyni, dnes se vrací v popkultuře – například u Dua Lipa. Asociace múz podřízených Apolonovi. Zajímá jej mytologie a její nepovrchní aktualizace pro dnešek. Zážitek z vidění věcí jinak. Navzdory skandálu minulý rok nabídli krásu. Byl dojatý.
VČ: Nezná soubor, byla hodně překvapená. Líbil se jí zážitek z překročení kukátkového divadla. Chvílemi nepříjemný zážitek: blízkost, repetice, chvilkami pocit k zbláznění a nevydržení. Interpretuje to tak, že možná blízkost smrti je téma, které nyní prožívá, a proto ten nepříjemný pocit. Komicky krátký život. Představení toto téma hmatatelně vystihuje. Příšeru chápala jako strach z dětství, noční můry, které se nás drží celý život. Noční můra, kterou lze zajíst bonbónem. Nucený pocit, že patří do společenství. Odkazy na antiku a repetice příběhu, který prožíváme všichni. Rituál, který slouží k tomu, abychom se z toho nezbláznili.
Vzpomíná na spolupracovníka Jana Nebeského, který také nevysvětluje svou práci, čímž vzbuzuje zvědavost a přemýšlení.
TŽ: „Soudek“ D.R.E.D. pro něj znamená komunitní divadlo, které reaguje na atmosféru míst. Česká společnost není tak důvěrná k víře jako polská. Cítí náklonnost k zážitku divadla podobně jako Poláci. Snad souvislost s pohraničím, kde režisér působí ve svém civilním zaměstnání jako ředitel domova důchoců. Participace diváka. V Čechách si metody hledáme. Představení tohoto souboru jsou v našem prostoru jedinečná. Výzývá k výběru lepšího prostoru než konvenčního. Napětí s kukátkem je někdy prospěšné, někdy na škodu. Jít na dřeň i v hmotě.
VH: Citát od divačky po představení: „Tolik bonbónů a mužské přirození najednou jsem neviděla.“ Divadlo pracující s tělesností – mantra „Lidé obsahují nahotu.“ Diváci vztažení do rituálu, nuceni vnímat. Avšak neomlouvá souboru divadelní nedostatky herců. Kentauři by mohli být krásným obrazem a mohli by působit na všechny diváky, ale jsou tak trochu odbití. Ohledně interpretace inscenace: Volá po výkladu přímo od autora, který by tak mohl zapůsobit na komunitu lidí. Interpretace nahého člověka na jevišti ověšeného svršky působí jako obětina za minulý rok. Vyhánění činoherního divadla z prostoru divadla. Důstojné, ale formální prostředky by mohly být důslednější. Dialog s konvenčním způsobem – punkové gesto – se mu líbí. Věří, že použití konvenčního prostoru je záměrem.
Plénum:
Zážitek. Dekódování skrze krásu a křehkost vůči smrti. Část komentuje osobní kontakt s tělesností. Fanoušek divadla D.R.E.D. dodává výtku, že by přehodil moment mantry s diváky na konec, jak tomu bylo loni. Na počátku mu přišla ta repetice zbytečně dlouhá. Rád by zažil více dotažených kentaurů a méně manter. Další komentář se týkal zážitku ze zvuku: prostor divadla jako by se změnil v multikino. Hypnotická mantra, šustění. Spokojený divák. Prvodivák měl pocit, že inscenátoři zkouší jeho diváckou trpělivost. Líbila se práce s prostorem – mezi lidmi a na kukátku. Jeviště je to vnější, hlediště to vnitřní. Oceněná práce s šálami, larvami na jevišti. A poté použití šály jako servírovacího stolu.
Soubor:
Zcela mlčí a nechce komentovat. Jeden performer je však dojatý a děkuje za ocenění.
Vysvětlivky: PV – Petr Váša, TŽ – Tomáš Žižka, VČ – Viktorie Čermáková, VH – Vladimír Hulec, LR – Luděk Richter, ZM – Zoja Mikotová. Plénum – všehochuť diváků, Soubor – tým dané inscenace.
Dobrý večer po festivalu z tepla domova. Nedá mi to a od pátečního vystoupení divadla Drejg z Náchoda, přes účast na vystoupení divadla D.R.E.D. až k inscenaci souboru LÁHOR/Soundsystem musím napsat něco, co mi profesní zastoupení Divadla Pod čarou nedovolilo naživo u debat (kterých se stejně někteří členové neúčastnili). U zmíněného prvního a třetího představení někteří členové souboru D.R.E.D. vyrušovali tak, že je musela jednou vykázat sama organizátorka ŠP a podruhé herec souboru LÁHOR. Kdyby to nevyšlo, musel bych to být já. Myslím, že určitá míra slušnosti a pokory by mohla být všem kolegům amatérům vlastní, včetně divadla D.R.E.D. Přestože jejich hry většinou nechápu a neříkají mi zhola nic, ale respektuji, že nejsem tak chytrý.. nebo prostě jiný…
Pane Franců, dopouštíte se přinejmenším lehkého zkreslení. Ani z představení Drejgu, ani z představení Láhoru nás nikdo nevyhodil, pouze se někteří z kolegů rozhodli sami v průběhu odejít, zkrátka proto, že je předváděné neoslovilo. Seděli jsme vždy bokem a skutečně se nedomnívám, že to bylo tak šílené. V případě „rušení“ u představení Drejgu asi narážíte na mě, skutečně jsem se nějakých projevů dopouštěl, protože mi to zkrátka nesedělo (mmch, s Drejgem máme naprosto korektní vztahy a já jsem jeho bývalým členem, nebylo to hnané nějakou neúctou).
Pokud Vás to urazilo, mohu se Vám za sebe omluvit za ten Drejg, nechal jsem se unést. Byť bych tedy radši žil ve světě, kde si toto vysvětlíme osobně a nedovozujeme něčí postoje takhle od klávesnice.
Mějte se dobře.
Jen ještě doplním, že v situaci, kdy Drejg k tomu dialogu s divákem cíleně vyzývá (a já se o tom v tomto směru dokonce s některými herci před představením bavil, tedy je obeznámil s tím, že se budu nějak projevovat), se skutečně omlouvám pouze Vám, pokud to nějakým způsobem ovlivnilo Váš zážitek, jinak svoje chování nepovažuji za nějaké znesvěcení prostoru, zkrátka jsem s tím takto interagoval, navíc z pozice někoho, kdo s tím konceptem je obeznámen, protože byl donedávna jeho součástí.
Vážně si ale myslím, že jsme tuhle diskuzi mohli vést osobně, třeba na tom rozboru, kde jste, znovu navzdory výše tvrzenému, měl až na asi tři členy kompletní soubor (jen rozsazený na více místech).