rozhovor s Janem Gérykem o tom, co uvidíme v neděli od 10:00

Proč jste se rozhodli udělat zrovna tuto inscenaci?

Sešlo se několik vjemů. Viděl jsem film Wernera Herzoga Velká extáze řezbáře Steinera (Die große Ekstase des Bildschnitzers Steiner), který mi přišel neobyčejně krásný, a zároveň jsem si četl o alkoholických eskapádách některých finských reprezentantů ve skocích na lyžích. Spojeno s mou náklonností k tomuto sportu, vzniklo představení.

Zkoušíte/zkoumáte si v této inscenaci něco popsatelného slovy?

Zkoušíme být romantičtí.

Jaké si myslíte, že inscenace otevírá otázky, příp. jaká jsou hlavní témata či výrazné motivy?

Otevírá problematiku architektury sportovišť a dělení na moderní a postmoderní sporty a taky některé otázky partnerského vztahu.

Učinili jste jako tvůrci nějaký zajímavý objev nebo získali zajímavou zkušenost?

Že letucha malajská uletí mezi stromy až 100 m.

Kolikrát jste inscenaci už hráli a kolikrát ještě budete?

Hráli jsme ji čtyřikrát a ještě několikrát bychom ji zahrát chtěli. Snad nám bude Spolek Jiřího Rašky i nadále půjčovat rekvizity, zdravíme do Frenštátu.

V jakém prostoru inscenaci hrajete?

Psáno pro M-klub ve Valašském Meziříčí, ale je to skladné, lze ledaskde.

Jak je váš soubor organizován?

Dlouho dozrávají témata a pak nás probudí mail Magdy Sieklikové, že je čas dát vědět, co že uvedeme na Malých jevištních formách ve Valmezu. Takže vedoucí souboru je vlastně trochu ona.

Jaký máte vztah k městu Písku?

Vřelý, má vlastně docela novojičínský vibe. A taky pěkné říční panorama, ideálně pohledem z cukrárny při snídani. A u Reinerů je vycpaný Pivoň. A přehlídka srdcovka taky, že! Důkazem budiž to, že posledních několik let se přehlídková sobota kryje s finále fotbalové Ligy mistrů. A mám vždycky svrbění jít večer koukat do nějakého sportbaru, ale nakonec stejně zůstanu na dvorku Pod čarou!