Plénum:

Poesie bývá uzavřená věc. Velmi potěšilo, že obrazy a pohybové akce splynuly natolik, že působily jako jednolitá výpověď. Skvělé využití vany na různé způsoby. Potěšila mluva. Barvitost projevu postihla všechny polohy.

Výrazovost mohla být barevnější.

Opak toho, jak podává poesii Krchovský – vytvořený kontrast – divák se vyžívá skrze radost v temné poesii. Kvituje, že se věnovali veršům před pointou.

Vyšumění piva. Hýbájí s vanou – zavrzání.

Lektoři:
(Vladimír Hulec, Anna Saavedra, Tomáš Žižka, Roman Černík – mod.)

VH: Excelentní práce s vanou. Do jaké míry jsou herci zkušení – a jak moc jen „říkají poesii“. Moc čistí lidé. Jestli nezapracovat na dlouhých vlasech. Motiv smrti Marrata a Sade ve vaně.

AS: Instalovaný zápach: putyka hned po ránu. Autentický vjem. Práce s materiálem, lití piva. Oceňuje postavení na dvojjediné bytosti, kdy jsou oba představitelé jedním básníkem – Krchovským. Básník a zároveň imaginace básníka.

TŽ: Prostor už zažil něco předešlého. Pozůstatek kvasu. Výběr materiálu piva nevnímá samoúčelně. To otevírání nakvašeného kvasu je jako otevření ventilu, přechod do jiného světa. Mrzí ho, že to nebyly ležáky. Popíjení, mazání funguje jako oživování. Zásadní vana + Nirvana na tričku. I to vyšumění. Drsnost a zároveň lyrika. Balanc mezi krutostí světa a života. Nešlo o mluvící hlavy. Fyzické divadlo. Velice kontaktní skrze pohledy.

RČ: Divadlo peosie. Básnické dílo Krchovského. Vyrovnávání se s mortalitou. Směrem k básnickému jazyku: konstrast k ustálenému přednesu Krchovského.

Soubor:

Hrát v 9 h ráno byla premiéra. A bylo to docela peklo. Ale nakonec to bylo příjemné.
Někdy balancujeme u vytváření obrazů ještě více.

Neprošlo jazykovou korekturou!