Proč jste udělali zrovna tuto inscenaci? 

Protože s tím přišli Monika a Petr a nám se to líbilo a konkrétně se nám to líbilo i jako provedení formou divadelní procházky.

Zkoušíte/testujete si v této inscenaci něco konkrétního?

Hrajeme mimo jeviště a bouráme tak bariéru čtvrté stěny. Zkoušíme na sobě přímou komunikaci s lidmi, přímá konfrontace a nutnost reakce na diváka. Každé hraní přináší překvapení v reakcích konkrétního publika. Loutky a rekvizity a jejich používání.

Jaké si myslíte, že inscenace otevírá otázky, příp. jaká jsou hlavní témata či výrazné motivy? 

Otázky jak si ochočit dav, jak manipulovat dav, jak až soucítit s padouchem. Vzorec, který jde přenést do jakékoliv doby. Aktuálnost Richarda III. až mrazivá.

Jakým způsobem tvoříte? – spíš režisérsky nebo spíš kolektivně?; spíš podle pevného scénáře nebo spíš volně?

Konkrétně víc režijně, ale je stále tvůrčí volnost. Jsou dané situace a myšlenka. Scénář vzniká v průběhu.

Kdo je autorem scénáře/vize, kdo inscenaci rozvíjí, dodělává, vybrušuje?

Na počátku byla cesta ke společné definici a vybroušení vize. Vizi rozvíjí v nápadech Prokop a kdo má nejvíc energie a chtění. Vybrušuje to Monika a Petr, protože se na to dívají jako okem diváka (režisérsky pozn. autora)

Učinili herci (nebo některý herec) nějaký zajímavý objev nebo získali zajímavou zkušenost?

Anička objevila v sobě loutkářku a improvizátorku. Objev nekonvenčnosti bytí v prostoru, bytí v nedivadelním prostoru. Přetvářet si prostor pro sebe, ke svému účelu a významu. 

Kolikrát jste ji hráli a kolikrát ještě budete?

Hrozněmoc krát hráli a hrozně mockrát i chceme budeme hrát!

Co považujete ve své inscenaci za experiment? 

Prostor (ano, už tu to bylo, ale pro nás je to experiment:)

odpovídal Petr David