Rozhovor s Ondřejem Pumrem k inscenaci Muž z Osla:

V Muži z osla se vyprávějí určité příběhy / předkládají určité úvahy. Předpokládám, že jsou plodem performera, který je říká. Je to tak?

Plodem performera většinově nejsou, nějak však pupeční linkou jsou s ním spojeny. Jsou výplodem Daniela Hradeckého, Paola Sorrentina a režiséra a danému mluvčímu jdou jak do huby, tak do těla, tak do duše.

V Muži z osla se vyprávějí určité příběhy. D.R.E.D. se vyjadřuje v tom smyslu, že všechny příběhy jsou stejné. Dá se k tomu něco poznamenat?

Jen to, že i v Oslu, pokud nějaké příběhy jsou, mohou být samostatně pěkné, či funkční, či stejné, či sloužící jako věšák.

V Muži z osla se zpívá divoká píseň. Je to píseň z repertoáru vaší kapely?

Je to píseň z repertoáru Kazika a Stanisława Staszewských, syna a otce, syn ji proslavil, otec upravil z lidových. Naše kapela ji zpívá po koncertu u ohně, či bez ohně, abychom rozpustili kyselinu mléčnou ve svalech.

V Muži z osla používáte celkem dost dřeva. Přivezete si dřevo z domova nebo ho pořídíte v Písku?

Z domova, z pily Marka Birke.

Co byste si vzali na pustý ostrov?

Písek.