Plénum:

Bál se, že po začátku představení, kdy zaznělo poprvé, že „nic nemá smysl“ se bude zbytek inscenace věnovat protiargumentům a vymlouvání divákům, že život smysl má. Místo toho se ze skupiny stali až malí fašounci, což ho velice mile překvapilo.

Divácký stav totální otevřenosti a přítomnosti přispěl k nastraženosti na to, co chtějí interpreti zjišťovat a předávat. Provokovalo to k přemýšlení o vlastní hierarchii „důležitých věcí“.

Je rád za to, že našel smysl v inscenaci. A kvituje, že diváci zaplnili hlediště.

Bavila na tom spousta věcí: např. práce s papíry. V něčem chyběla surovost v projevech, když jednotlivci obětují své důležité věci. Chyběl tam pocit těch, že o něco přichází.

Michal. Ston byl nadšený z funkční formy vyprávění, kdy jsou všichni vypravěči. Když začali odevzdávat významové věci, vyprávění přestalo a pak znovu začalo. Velice emočně silné skrze říkání, překrývání slov. Ale jen, když se to „jenom“ dělo, pocit síly zmizel. Ztvárnění Piera geniální.

Obdiv k souboru z Mostu, k autenticitě a pravdivovosti. Ale technicky problém a lehký zásek ve víře k viděnému- na počátku se řeklo, že jsou to sedmáci, čemuž nevěřila, protože vztahování se k situaci bylo velice intelektuální. (Vysvětlení poté přišlo s tím, že jde o septimány.)

Znásilnění nebylo všemi pochopeno. Možná tím, že výzva k oběti je nasměrována oběti místo násilníkovi.

Lektoři:

VH: Vyprávěné divadlo. Ilustruje se prostřednictvím znaku. Velmi precizní a velmi divadelní práce. Herecky střídmá a přitom vědomá. Kvituje, že tam naturalismus nebyl.

TŽ: Od začátku ho zaujali českým bastlováním (gafou). Viděl v tom paralely tématu vzdělávání, kdo má odpovědnost za co. Přes objekty, obětiny začalo trnutí, co se v kolektivu odehrává. Skvěle zpracovaná demonstrativní až plakátová výzva Pierra na stromě. Čekal, že při spadnutí rámu se rám roztříská. Chyběla mu větší destrukce.

AS: Jeden z nejsilnějších zážitků na přehlídce. Oceňuje autentické herectví a bytí na scéně. Veliká sehranost souboru při vyprávění. Vynikající předloha. Ritualita a zároveň zvláštní nevinnost.

PV: Hodnotí pozitivně dramaturgii. Divák předem neví, kam se vše nasměřuje. Téma: smysl věcem dává až ochota něco obětovat. Nápad s překrýváním částí vět: formální a zároveň symbolické propojení skupiny. Vtažení diváka do očekávání a neustálá překvapení.