Kam s prachama?

Jedna z dívek na začátku hry Kolik nám zbejvá? vzpomíná nad hromadou třiceti tisícikorun na zdánlivě banální myšlenku z hodin filosofie, že peníze jsou jen papírky, v jejichž hodnotu věříme. Na hru mosteckého souboru Brambůrky lze nahlížet mnoha způsoby, přičemž jednou z možných optik jsou právě peníze.

Číst dále »

debata: NJ feat. Uhřík, Nový Jičín – Ptáci

VH: Etuda ptáci. Otázka, jak moc se improvizuje a jak moc je to fixní. Zvláštní humor a tělesnost vyplývající z postavy hlavního představitele a autora fascinuje.

Číst dále »

debata: Ovečka, o.p.s., České Budějovice – Cestovatelky

ZM: Radost z toho, že mají herečky radost na jevišti. Kdo komu terapii poskytuje. Obdiv partneření na jevišti, pomáhání si. Dívky byly zcela přítomny. Vyzdvihuje samostatnost dívek na jevišti bez přítomnosti dalšího “dospělého”. Tady pouze pomoc v zákulisí s oblečením.

Číst dále »

debata: RáDi, Brno – Rekonstrukce já

VH: Pokračování včerejšího postmoderního divadla. Vyzdvihuje, že jde o autorskou věc. Otázka vědomosti a nevědomosti zpracování tohoto textu. Divák veden skrz monology a dialogy k vytvoření mozaiky záměru inscenace. Připomíná, že tyto texty vznikaly už v avantgardě. Kapku vyčerpané formálně. Mění se pouze doba.

Číst dále »

Kterak se narodila svoboděnka

Strážci Země: příjemná, malá, hebká forma. Malé a hebké loutky. Malé a příjemné čtení z velkých, omšelých knih. Sladce uhrančivé svitavské piáno, housle a hlasy. Kombinace tradiční malé formy s hezky post-soudobým loutkářstvím. A s četbou; to už je skoro – nebo úplně – konceptuální záležitost.

Číst dále »

To bude má cesta

Totování: „to bude má cesta“. Cesta je dlážděná nějakými úmysly. Cesta D.R.E.D.u z Náchodska-Kladska je dlážděná?.. Myslím, že úmysly to nejsou. Díkybohu.

Číst dále »

Poslední kapitola Cestovatelek se blíží…

Třeskutě vtipná, přitom nikoli povrchní hra souboru Ovečka končila v klasicismu, další období jistě čekají na své ztvárnění, už teď se ovšem nabízí otázka, co bude v kapitole poslední, v té o dnešku. Příbory už máme, postele pohodlné a umění rozmanité, co nám tedy zbývá?

Číst dále »

Jak se stát lepší verzí sebe sama?

Co z nás zbývá, pokud jsme jako osobnosti utvářeni okolím? Jak se vyrovnat s úzkostí z tlaku prostředí, jak se na něj adaptovat? Kde jsou hranice naší identity? Všechny postavy Rekonstrukce já řeší tyto otázky, přičemž objevované návody na přežití vytvářejí tlaky další a další, ať už je najdeme v časopise Vlasta, na kurzu seberozvoje nebo v tajemných pilulkách.

Číst dále »

Stres na druhou, stres na třetí…

Kousek z Nového Jičína Ptáci je z mého pohledu vystavěn v podstatě na prvoplánové satiře (což nemyslím nijak ve zlém, první plán pro mě není ničím pejorativním), která je postupným ponořováním se do sebe sama umocňována nejprve na druhou, poté možná i na třetí. Tento postup není žádným vynálezem, myslím, že ho využívá například i klasická situační komedie.

Číst dále »

Cesta historií Člověka za 20 minut

Zažil jsem zběsilou jízdu Cestovatelek časem, při níž byly situace nastolovány rychleji, než stačily doznít, při níž do opadajícího napětí jednoho komunikačního uzlu nastupoval další. Místy rozvolnění, které přineslo temporytmické ozvláštnění. To vše bylo velmi příjemné a silné. Proč bychom měli vše dotahovat až do vyhnití, že?

Číst dále »