Plénum:

Největší dojem byl ke konci. Uzemnilo mě, že nejsme na skokanském můstku.

Slzy ze smíchu, z vážných věcích a z romantiky.

Bavilo na tom, že jde o tlachání o primitivních věcech s momenty zamrazení.

Čistokrevný stand-up. Skvěle odvedený, který vyžaduje zkušenost herce s timingem. Jasná palba. Problematika sportovců, kteří se celoživotně fokusují na určitou činnost. A vyhoření pak zamrazí.

Překvapení z dozvědění se věcí, které nevěděl. Přínos.

Domyšlený, autentický oblek.

Obrovské téma vysloužilých sportovců. Silnější ale, co se děje se sportovištěmi poté.

Fascinoval mluvní projev spolu s výrazem obličeje. Drobnosti, které to ale krásně doplňovaly.

Unešena symbiózou a meta dopady. Zrod velkého dramatu.

Dialekt, který baví.

Lektoři:
(Vladimír Hulec, Anna Saavedra, Tomáš Žižka, Roman Černík)

VH: Jan Géryk je velmi zkušený. Pokus o vytvoření pevného textu. Je tam osamělost sportovce. Potenciál ve sportovci a v lavičce. Mrzího, že se tam neobjevilo ale křeslo.

AS: —

TŽ: Lavička jako dobrý výběr: na pomezí soukromí a obecnosti. Líbí se, že jde o urputný výzkum tématu: reálná jména, časy. Zazdrojováno fakty. Možná je lavička čekačkou do nebe. I ten pocit z „přednášky“ byl takový, že je tam třeba. Kvituje, že se to opřelo o pravdu. Zaujala myšlenka se zarůstáním chlapů.

RČ: Chytré je použití fakt, která fungují i jako východisko pro vtip. Dokáže udělat oblouk. Rozlévání slivovice uvnitř, skleněné oči.

Soubor:

Oblek máme buď z Muzea nebo ze spolku Rašky, podle toho, kdo zrovna neskáče.

Neprošlo jazykovou korekturou!