Lektoři:
TŽ: Kvituje, že se objevují současná témata: např. Inkluze „autisty“ toužíčího po mléku. Zažívá sám situace s hyperaktivními maminkami a do toho různé směry výchovy. Představení tedy působilo jako vhled do třídy. Potěšila ho řada nonsensů. Připomíná hlášku „ty nemluvíš, ty hraješ“, která ho ze hry vytrhla. Poté už nenastoupil zpátky do kabiny. Boalovský sociální akt – řešení problematiky. Placatá tematika jedeme na Mars dostává jinou dimenzi. Při zastavení, pocit momentu étosu. Tam cítil, že jde o něco zásadního, ale nedozvěděl se. Připomíná manifest Milo Raua, kdy improvizace může přecházet z různých emocí – z patu přes étos do logu.
PV: Fanoušek souboru i inscenace. Viděl ji podruhé. Prvně ve Valmezu. Fungují jako soubor, který si bere inspiraci od poroty. Dotažené některé části, které jim byly doporučeny. Skvělé, že na tomto představení je vidět kombinace vážného tématu a improvizace. Skvělý humor: strom Boží. Co se může dít, když se pokusíme udělat „systém“ společnosti „dobře“. I tady se vynořuje diktátor. Improvizovaný nápad: u scény směrem na Mars by bylo skvělé udělat odkazy na minulost, např. na osidlování Ameriky Evropany v 19. století, napomohlo to by uvěřitelnosti. Opravdu dobrý improvizátor se pozná, že umí bryskně reagovat na nečekanou událost. Připomíná dekadentní divadlo Beruška, které mělo zakázáno hrát dobře a být vtipní. Každý z nás improvizuje v životě.
VČ: Jako cenné, podstatné vidí nabídnutý průřez společností v inscenacích. Poloha sympatická, smysl pro humor, vidění pravdy, humorná reflexe. Velká mírá sebevědomí. Individuality, které se nemusí držet za ruce, ale nevyvede je z míry, když udělají chybu. Při představení si vzpomínala na Kuřimskou kauzu, zubařku, která zabila svého guru, tvorbu rodinného rodokmenu. Uklidnilo ji, jak si soubor dělá legraci z věcí, které se nyní ve společnosti dějí.
VH: Na improvizaci ho zajímá forma a přístup k tématu. Tady hodně rozmlžený tvar. Klubový tvar divadla, jehož přesun do jiného prostoru může dopadnout různě. Improdivadlo se velice těžce uchopuje. Silná vlna na konci 80. Připomíná Sklepáky, Vosto5, Improligu atp. Podle něj je třeba hereckých osobností, aby dokázali strhnout diváka. Ruská ruleta Kaiser a Lábus. Tady došlo k abdikaci na hereckou složku, chtějí se spíše poslouchat a z toho až vyhrávat. Řízená improvizace. Oblíbený citát: „Vykořeníš se a půjdeš se mnou.“
Plénum:
Na začátku se nacítil. Školské téma – špatný systém. Vyhodilo ho, že dělají chyby, než pochopil, že jde o řízenou improvizaci. Když mu to došlo, přejmenoval si to na performace a už mu nic nevadilo. Obrovská lehkost těžkého tématu.
Hláška: „Mačkám čudlíky.“ Mám to pod kontrolou. Perfektní člověk na hraní stromu. Velká emoce.
ZM: Oceňuje to, že i řešili téma dětí – stromu a člověka.
Soubor:
Prvopočátek inscenace byla myšlenka na sektu. Jedna polovička souboru byla bouda na druhou polovičku souboru. Dva dny to připravovali. Polovina souboru z toho byla v nevědomí. Zajímali je emoce, které se promítnou do diváků. Chlapská část souboru to ale nepochopila.
Vysvětlivky: PV – Petr Váša, TŽ – Tomáš Žižka, VČ – Viktorie Čermáková, VH – Vladimír Hulec, LR – Luděk Richter, ZM – Zoja Mikotová. Plénum – všehochuť diváků, Soubor – tým dané inscenace.
0 Komentáře.