Statické divadlo: Párek
Intelektuální kabaret. Včetně živé – živě mixované – hudby a tance na „ooohm“ nebo podobný zvuk. Kabaret nad pěnou dní nebo pod pěnou dní.
Prim hrál jednoznačně text. To, že na jevišti byli přítomni jen dva performeři, jeden další byl za mixážním pultem, jeden další nahoře na galerii a jedna další čtenářka v hledišti, bylo osvěžující, ale nikoli zásadní. Kdyby všichni seděli u stolu u piva a občas při tanci na ooohm vstali, myslím, že by se mnoho nezměnilo.
Text byl proudem každodenních banalit proložených kvalitními, občas intelektuálními či lingvistickými fóry. Člověk ten proud banalit poslouchá a určité napětí spočívá v nejistotě, kdy a jak se z bláta dní vynoří nějaká perla nebo alespoň nějaký ne úplně ošklivý šutr, kterému sporadičnost výskytu dodává na lákavosti. Jako by se chvílemi z lesního humusu vyhrabal lanýž.
Dva lidé na jevišti provozovali mnohodimenzionální Brownův pohyb. Mnohodimenzionálnosti dosahovali tak, že nejen po způsobu pylových zrnek zmítaných molekulami kapaliny rychle a zcela náhodně měnili svou polohu v rámci souřadnicové soustavy, ale také na Brownův způsob gestikulovali horními končetinami, nakláněli se vůči svému těžišti a zaujímaly nejrůznější postury. Zřejmým účinkem bylo jakési nikam neorientované zdynamizování prostoru kolem nich.
Poslech textů byl chvílemi příjemný a radostný, chvílemi pěkná nuda. Před začátkem, v průběhu i na konci platilo při představení řečené „teď nevím ještě víc, než jsem nevěděl předtím“.
Přesto, že se intelektuální i banální tárání poslouchalo celkem dobře, myslím, že by vyzrálo v něco cennějšího, kdyby bylo zasazené do trochu divadelního tvaru; takového, který by tárání nijak nesvazoval, který by mohl být velmi fragmentovaný, klidně rozpadlý, ale o který by se text mohl přece jen nějak opřít.
Text i interpretace byly přeplněné všemi možnými klišé, a vše bylo přiznáno a skoro pitváno: „zcizujeme zcizovací efekt, ale i to je klišé“. Nechybí ani falešná přestávková pauza, ani falešný nový start po falešné přestávce.
Poslední citát: „Kdysi byl mor poctivým morem – člověk měl svoje jistoty.“
0 Komentáře.