Plénum:
Zábava. Svazující prostor senátu, který se zdá nevýhodný.
Oceněna práce v posunutí dál od předchozího představení. Dočištěné.
Pozitivně: Dialogy jsou jedna věc, ale k Láhor by mohli vyučovat bitky a honičky – top.

Lektoři:
VH: Nejvíce překvapený z reakce diváků. Intelektuální humor postavený na dialozích. Jára Cimrman pro intelektuály. Absurdita postavená na určitých archetypech. Silný příběh s gradací. Vtažený do příběhu. Vyznění: musíme se zžít i s ďábly ve společnosti. Herecky čitelné typy, které jsou neustále zajímavé a dají se pozorovat.

TŽ: Po střelbě na FFUK je „obrana“ poměrně aktuální otázka fakultních senátů. Kombinace emocí a držení senátu v určitých parametrech. Promítnutí skutečnosti do představení. Možnost konfrontace se navzájem, sezení v „kotli“ přispívalo k hledání reakcí. Herecké vnímání vzdáleností.

VČ: Nadšená, byť se nezasmála ani jednou, protože ji to děsilo. Strhávalo jí to. Hledala místa, zda tvůrci překročí uvěřitelnost. Užívala si formu „hollywoodského“ herectví. Rytmus. Uspořádání fungovalo také jako rituál. Jednoduchá metafora hraná nablízko ji fascinovala.

PV: Celou dobu se smál, jak se mu dlouho nestalo. Napětí a smrtelně vážné téma bylo vzrušující. Oceňuje odvahu inscenátorů vzít si naprosto vážné téma. Metafora v tom, že se ďábelskému ve společnosti ubráníme zdrogováním se. Velkou zprávou je, že Láhor dokáže zahrát i bez Petra Marka. Perfektní zvládnutí. Těšil se na spojení „ďábla“ z rána a tohoto nočního. Zájem o vznik zla. Metafora ďábla Láhoru je, že je byrokrat.

Soubor:
Poděkoval za zpětnou vazbu.

Vysvětlivky: PV – Petr Váša, TŽ – Tomáš Žižka, VČ – Viktorie Čermáková, VH – Vladimír Hulec, LR – Luděk Richter, ZM – Zoja Mikotová. Plénum – všehochuť diváků, Soubor – tým dané inscenace.