Úvod moderátora:

VH: Letošní festival nabízí velké spektrum divadelních forem. Komentář k soudobým trendům UI z pohledu starší generace může působit jako inscenace pro jakékoliv publikum, ale není. Jde spíše o komunitní inscenaci. Pohled Matěje Šefrny na současný svět, který nevnímá jako svůj život, vnímá jako poselství lidí, kteří se vyjadřují skrze určitou konzervativní formu – v tomto případě loutkářskou. Na domácí scéně působí mnohem intimněji. Loutkařské pasáže lze číst jako komiks.

Plénum:

Mnoho otázek po interpretaci názorů a některých scén v inscenaci. Problémy se stereotypem kompozice – opakování drhne. Pěkná, ale krátká loutkářská práce. Oproti loňsku posun a potěšení z toho, že představení někam směřovalo.

Ocenění obrázků vygenerovaných UI, šedé vlasy v záři reflektorů. Uzavření se inscenaci při degradování vysoké školy, že ji dělají jen blbci.

Zdá se v něčem konzervativní, ale mnohem více působí jako spousta klišé aktuálního diskursu nenahlídnutého z jiné strany. Linka UI, která se změní v současného boha.

Pochvala hraní na více scénách. Micky lokalizovaný na stropě a zároveň na ruce a Eva ne je matoucí.

Střídání částí – loutkařské scény a písničky – se líbilo.

Pasáže loutkové si užil jako béčkový akčňák: Donald, Joe, debil, dealer, červené tlačítko.

Nejloutkářštější bylo zatlučení hřebíků na třikrát. A využití loutky jako odosobnění se.

Lektoři:

TŽ: Soubor seskládán z rodinných příslušníků. Překvapený konfliktem UI a světonázorem. Má to být satira nebo fatální invektivy na nás všechny? V rozpacích. Charakter určité degradace, polyfonie společnosti. Vyděšený.

PV: Myslí si, že není výhodné hrát mezi představeními D.R.E.D. a Láhorem. Soubor ví, co chce sdělovat a dělá to do důsledků. Zkouška tolerance. Estetika a myšlenkový svět, který představení nabídlo, je mu cizí. Ale oceňuje předání myšlenek k úvaze.

VČ: Dojatá šedinami, projekce vztahu k rodičům. „Tatínek na jevišti“ a jeho názory, které nesdílí. Zároveň vzpomínka na snahu rodiče naučit se pracovat s PC. Hláška „jsem na to starý“ jako asociace práce na inscenaci.

LR: Cítí problém v sebevyjádření se ke světu. Karel není hlavní postava. Vyjádření Matějova pohledu na svět. Formální problém: scénka s loutkami dějová, komentář v písni, Matějův komentář světýlkem. Názorově s tím nesouhlasí. Na kolik je to ale důležité s ohledem k hodnocení inscenace? Zajímavý rozpor: střetávání se světonázoru s názorem jiných lidí, hledání si svého vztahu ke světu. Další zajímavý je princip střídání, byť je problematický.

Soubor:

Světový názor tvůrce. Matěj měl napsanou hru, tak se do ní pustili. Soubor sice s tvůrcem mluví, ale poslední slovo má režisér. Matěj chtěl vypíchnout to, že umělá inteligence dobře dopadne.

Vysvětlivky: PV – Petr Váša, TŽ – Tomáš Žižka, VČ – Viktorie Čermáková, VH – Vladimír Hulec, LR – Luděk Richter, ZM – Zoja Mikotová. Plénum – všehochuť diváků, Soubor – tým dané inscenace.