Plénum:

Bavila hudební složka, skvělá práce se skleničkami. Čisté, jednoduché. Vynález házející blbiny jako začátky chatuGPT.

Sympatičtí a řemeslně vybavení lidé. Obsah námětu, který nabízí předloha je poměrně útlý, natolik, kolik to trvá. Problém se skleničkami – jsou výrazný scénografický prvek, který se ale použije pouze jednou. A problém, když si to člověk užívá, tak to těžko opouští. Zůstává to skleničkami, do kterých se občas kopne. Jaký vztah mají myšlenkově k inscenaci. Bez nápadu.

Lektoři:
(Vladimír Hulec, Anna Saavedra, Tomáš Žižka, Roman Černík)

VH: Pozitivně najíbející divadlo. Lidé, kteří se umějí hýbat. Vznik umělé inteligence, která nás podvání. Chytře, zdravě, jednoduše udělané představení. Dramatizace předlohy, kterou neznáme. Rekvizity jsou výrazné a daly by se více využít. 

AS: Líbilo se, když vznikal orchestr používáním na skleničky. Lepší fungovalo to, jak se postupně rozehrávají. Kvituje pozvání do hry se skleničkami. Spojilo se s imaginací planety. Působilo to snově. Vypadalo to jako velké žárovky. Bylo to skvělé

TŽ: Zná výtvarné laboratoře na pomezí – podobné. Proměna těchto laboratoří na pokusy. Radost z účasti na experimentování. Hra významů a slov. Náhody, osudu. Řešil, z čeho jsou ty lahvičky. Mohly by být ještě více využité diváky, např. by v nich mohli nechávat vzkazy.

RČ: Zažili jsme svébytný vzdělávací systém na jiné planetě. Radost ve škole. Obraz mechanické školy a ze sluchátek. Běží hodina za hodinou, ale škola je oddělená.

Soubor:

K předloze – je to Planeta pravdy z knihy Pohádky po telefonu. A co dál. Původní téma je, že je stroj na lži. A poté jsou lidé znechuceni a začnou mluvit pravdu. To ale nepřevzali a posunuli to dál.

Neprošlo jazykovou korekturou!