PV: S písní na rtech: Krutý dredy, hustá věc… Pevné, soustředěné, srozumitelné a promyšlené představení mířící do hloubky. D.R.E.D. úmyslně do programu nedává detaily. PV tedy vysvětluje, že jsme viděli zpracování tradičního sumerského mýtu. Královna Země – Inanna, aby získala celistvost jde i za cenu utrpení do podsvětí za svou sestrou Ereškigal. Cestou se u každé brány musí něčeho svého vzdát a postupně přijde o vše. Nahota je v tomto představení stylově podaná a odůvodněná. Oddaný přítel Inanny jde za ní a vymění se za ni, aby se mohla vrátit.

Mýtus organicky zakomponovaný do sociologického a politického komplexu. Dlažební kostky. Dívka s velkou hlavou, protože moc přemýšlí a proto se vydává do podsvětí jako Inanna. Konec je manifestace za své egoistické řešení životní cesty. Ani vteřina nudy či něčeho nadbytečného.

TŽ: Jedno specifikum D.R.E.D. je dotýkání se pestrosti komunitních představeních tvořených z nějaké potřeby, touhy, kvůli které se všichni schází. Kultovní obrazovost. Egocentrismus vede k rozpadu společnosti. Individuální cesta vynesena nad tu společenskou. Rezonance tématu u Sumerů a teď. Vnímání reality jako hmotné a nehmotné. Střet s realitou (René Magrit – banán místo kostky). Rustikální poloha. Divák je odnášen do nevědomých poloh. Obřad. Mše.

ZM: Pohybová a vizuální stránka ve službách výpovědi. Hra s malými gesty rozvíjenými dál. Kypění a narůstání fascinující. Osobností ručení, se kterým tam performeři jdou.

VH: Menší interpretační hodnota a síla pro diváky při neznalosti mýtu. Připomíná fyzické divadlo Petera Brooka. Netrénovaní herci nedosahují kvalit fyzického divadla. Výraznější pozice napomáhá pochopení i při neznalosti podkladu. Nesmí docházet ke “komickým situacím”, které to zruší. Prostor je pro skupinu zřejmě výzva, protože se do něj neustále vracejí, ale prostorové vnímání a práce se světly má nedostatky. Zvolený závěr: performeři obvykle nechtějí děkovačku. Tento závěr vedl ke spirále, trochu zmatení kvůli větě: “…a zpátky.”

Mohlo by být apelativnější. 

TŽ: Milovník otevřených konců. Mluví o možnostech nemanipulativní, participační aktivizace diváka. Chodník = komunikace. Zodpovědnost za jednotlivé kameny na cestě.

PV: Kvalitní symbol je víceznačný. Prožitkově – rituálně, ale lze číst i jako přesná story. Nabídl výklad: Když se politik rozhodne lovit v kalných vodách, musí počítat s následky.

LR: Konec – je jedno, jestli je tam tečka nebo tečky tři, ale nesmí tam být středník. (“…a zpátky”). Výtvarný, frontální pohled, který D.R.E.D. mají by nevynikl v amfiteátru. Chyběl tam impuls k přechodu do hlediště. Vedou to k egoismu, ale všichni pak dohromady dělají to samé.

Plénum: Interpretace cesty: jako mnoho cest k totalitě. Konflikt mnoha cest.

Soubor: Hráli podruhé. Prvně v Turnově.

Vysvětlivky: PV – Petr Váša, TŽ – Tomáš Žižka, ZM – Zoja Mikotová, VH – Vladimír Hulec, LR – Luděk Richter, POM – Petr Odo Macháček, Plénum – všehochuť diváků, Soubor – tým dané inscenace