Plénum: Komunikace s diváky. Trpělivější publikum lepší zážitek. Nebožtík kapičku deprivuje diváky svým nevystoupením ze hry. Cluedo. Sociální experiment s diváky: Jak postupovala hra, rozbíhala se komunikace mezi diváky. Velkomeeting Kateřiny Šedé. Osobní frustrace, rezignace. Pozitivní reakce od publika.

VH: Experiment. Únikovka. Sociální experiment, ať se diváci baví mezi sebou. Tvůrci byli tady limitovaní tím, že musí skončit do 2,5 hodin. Proto probíhalo tlačení od nebožtíka. Přiznává se, že nabádal nebožtíka v Hradci na Audimaforu, ať se stane víc moderátorem, než aby jen nechával diváky “vyhnít”. Při představení, které trvalo kratší dobu se nevyčerpala divadelní rovina tolik, jak k tomu došlo tady.

PV: Žánr být detektivem není pro každého. Vtažení diváků do hry se podařilo desetkrát víc než čekal. Luštění záhady je specifický úkol. Těm, kteří na hru pátrání po vrahovi nepřistoupí, přijde, že se představení táhne. Inscenace vyžaduje až nadlidský úkol: improvizovat a vědět, kde a kdy se nachází. Vybízí vzít si téma, které by vtáhlo celé publikum: Např. “Kdo měl pravdu?” Vyžaduje intelektuální výkon po divácích. Doporučuje posunout roli mrtvého Pavla do role prudiče.

ZM: Svítí se lidem kvůli návodným papírům. Tady ne. Nevidění, zabránění komunikace. Třetí v pořadí, sál v temnotě. Neadresné. Lítost, že to takhle dopadlo. Odezva od lidí ohledně tvaru. Zůstat v komentáři.

TŽ: Připomíná akci Čtyři dny v pohybu – Místa činu. Procesové postupy k únikovkám. Fascinace diváka v určité roli. Aktivizace diváka, který dostane roli. Divadlo Fórum. Sociální dopad. Pryč z koncentrace. Nejsme schopni ustát roli diváka v roli. Může vzniknout despekt vůči performerovi. Jižní Amerika to nemá, tam je obrovská snaha o neubližování si navzájem. Odhodlanost ustát = kumšt. Cesty vedení dialogu. Nabádá vybrat místo kriminálního příběhu, ústřední téma. Kdo koho zabil?

VH: Je příběh dostatečně nosný, abychom se v něm orientovali? Násilná pointa?

LR: Jakou má detektivní žánr přitažlivost? Téma tady není. Problém je jen odhalit zločince. Ptá se, jak dalece je to dobře udělané divadelně. Těžký úkol vidí v základním hereckém nastavení. Nevybavenost svěřenců v první scéně vede k tomu, že s tím divák nemusí jít dál, když se nechytí.

Improvizované části. Nedostatečnost. Mrtvý je od začátku velice agresivní vůči svým spoluhráčům i vůči divákům. Odráží. Rovina špásování nebo je to důležité pro nás vyřešit. Nedostali jsme klíč. Není to výčitka. Divadelně herecká poloha není taková, abych za tvůrci chtěl jít.

Plénum: Divák posledních 5 minut představení viděl: chaos, rozklad. Ptal se, jestli je to divadlo, které se rozhodlo hrát až do rána. Situace, která diváka nejvíce rozrušila bylo násilné ukončené představení organizátory. Divadlo se stalo obětí diváka, který je přehrál a zlikvidoval. Ptá se: Jste otevření pro variantu, že se vám hra zlikviduje? Že diváci s vámi začnou hrát něco úplně nového.

Režisérka: Vnější oči – toto funguje, nefunguje. Velká diskuse o nepříjemnosti charakteru hlavního představitele. Na Písku je jiný vzorek publika. Ukončení inscenace neumožnilo sebevraždu Hanse. Postavy mají teď už hodně dobře zmapovanou historii.

TŽ: V určitém momentu nastala katarze. Lepší je otevřený konec, nechat na divácích.

Soubor: Udělat jiný konec by byl fajn. Stejně tam čas od času dáváme některé návodné věci, aby na to diváci přišli rychleji. Plénum: Bez papírku (luštěnky) byl člověk pouhým pozorovatelem. A divadelně se nebylo moc čeho chytit. Diváci nedostávají volnost k jiné interpretaci, protože je mrtvý Pavel koriguje, že to tak prostě nebylo.