VH: Etuda ptáci. Otázka, jak moc se improvizuje a jak moc je to fixní. Zvláštní humor a tělesnost vyplývající z postavy hlavního představitele a autora fascinuje.

PV: Kritickou část mozku vypíná. Těší se na chvilky, kdy umře smíchem. Toto představení by klidně prodloužil. Nonšalantní humor, který dotahuje absurdní fórky nejen do konce, ale až za něj. Nezastavuje se jen u dobrého nápadu, ale snaží se hledat ještě lepší. Navíc nejde jen o povrchní témata pro obveselení, ale snaží se o hlubší myšlenky.

TČ: Vždycky zábavné epizody. Zasahuje až do AristofUna. Pobavení se, odplavení stresu. Intelektuální úleva. Lítost, že to skončilo. Připomíná svůj nedávný osobní zážitek s ornitology. Doporučuje ptačí operu ve 4 hodiny ráno, kdy funguje jako léčitelský počin.

ZM: Také nabádá k rozehrání etudy. K prodloužení.

PV: Téma inscenace propojuje současnou společnost, ve které už existuje např. diagnóza aquaholismu a ortolexie.

VH: Obává se chycení autora v pasti jednoho tvaru. Vybízí dotáhnout tvar a domyslet, rozvést. Nekončit tak náhle.

Plénum: Bavilo se. Téma závažné nahlížené absurdní komikou. Větší rozvedení konfrontace postav. Kladení si více překážek. Padla otázka, kde v tom byl experiment? Přišlo moc činoherní. Někteří naopak kvitovali nerozvádění.

Soubor: Akademické zrychlení společnosti. Autor lehce pochybuje, jestli by uměl napsat něco víc než etudu. V tomto představení byly proházené role kvůli absenci jedné herečky. Pevný text. Míra pamatování si je však různá.