Plénum: Kvituje kompozici v prostoru. TŽ: Kontext divadla. Site-specific divadlo (akcentování prostoru) a imerzivní. Důležitý průzkum místa. Reinterpretace prostoru. Pohyb a modelace publika. Krev, průvan, návštěvníci – pojmenování publika. Limitace velikostmi prostoru – začít při průzkumu od nejmenších míst. Proudění se nechává částečně na divákovi. Často není třeba průvodce.

Tady divadlo využité jako industrie. Globální divadlo světa vč. propadla dějin pro Richarda III. je správný. Příliš mnoho lidí zpomaluje přesuny, nastane problém toku. Přestává inscenovaná procházka. Přístup k divákovi – omezit na počet lidí. Podivnosti: choreografie místa a záměru na sebe nenavazovala. Vyřešeno pouze dekorativními myškami. Zbytečné dekorace. Lepší zvuk. Dekorace jsou příliš inscenačně laciné. Ještě je možné kalkulovat s průchodností – na určitou dispozici se vládne určitou kapacitou lidí, tj. nechávat na určitých stanovištích a nechat proudit diváky sami.

Herectví neadekvátní určitým proporcím prostoru – akusticky. Hlas se neměnil, ať se pracovalo s diváky na blízko nebo na dálku. Akustická prekérie a nesnáze. Volá i po minimalizování gest.

PV: Zobecňuje. Při plánování akcí a performence na ulicích dochází často k překombinování, kdy se zapomíná na publikum, kde stojí. I v terénu je nutné myslet na komfort diváka.

Velký zážitek, ale sám mnoho neviděl. Hlavně minul loutky. Klaustrofobní pocity, možná mučení skrze Richarda. Ztráta pozornosti diváka.

Filosofii – kvituje. Nemělo by z toho vycházet ale zjednodušení, že bídáci jsou produktem svých rodičů. Téma zla a zlé osobnosti.

ZM: Obdiv ke schopnosti adaptovat se tak rychle na nové prostředí. Nesmírně přitahující od chvíle, kdy průvodkyně stojí na sloupku. Prožila si to dobře, protože chodila rychle a vychytávala místa tak, aby viděla. Loutky jsou do sbírky. Zajímavá loutková ouvertura, ale na festivalu v časovém presu připadala jako cosi navíc. Diskutabilní nakolik nechat čistý příběh a na kolik přidávat odkazy na současnost. Nádherné herecké výkony všech.

TŽ: Nechce podceňovat průvodcování. Hraní si s loutkami, které jsou zmenšené makety prostoru je na pováženou. Prostor nabízí i jiné formy animace sám o sobě.

VH: Nejen možnost cesty a provázení příběhem. Instalace v divadle. Prostor nabízí i možnost imerze diváka, kdy si musí divák najít příběh sám, to mu přišlo nevyužité. Přišli bychom sice o vynikající průvodkyni, ale možná by se inscenace posunula k trendům dneška.

ZM: Nechce se průvodkyně vzdát. Zdůvodňuje si její existenci naivistickou linkou, kterou v inscenací cítí, a která je možná tématem celé situace. A Jelínkovskou poetiku.

Vysvětlivky: PV – Petr Váša, TŽ – Tomáš Žižka, ZM – Zoja Mikotová, VH – Vladimír Hulec, LR – Luděk Richter, POM – Petr Odo Macháček, Plénum – všehochuť diváků, Soubor – tým dané inscenace