Plénum:
Z Maryši zbylo vše. Navíc byly formální věci: tryskající.
V původní Maryše nebyly balonky.
Na všechny postavy dopadá tak trochu vina Vávry. A tím je to téma trochu vykostěné.
Výklad je trochu jiný. Problém: začne to jako plejáda nápadů, pohybových, výtvarných, textových – do chvíle, kdy Vávra zemře. Pak se vše začne motat. A o následovně vyhlášeném tématu „svědomí“ se už pak nehraje. Přebije to forma. V jednání chybí zmíněné téma.
Úžasné využití folklórních prvků pozitivním způsobem.
(Folklor na Slovensku je i jako protest proti vládě. Je živý.)
Proč dnes? Za násilí přichází trest. V tom je určitá naděje. Lze diskutovat o tom, jak moc je komplikovaný.
Bylo by mi líto, kdyby tuto inscenaci dlouho odkládali – hrozí ztráta zaměření a fokusu.
V chórových situacích nebylo jasné, proč jsou tam všichni. Nevýhodné.
Chór – není jako překážka užití všech.
Text Maryši unesl zatím vše.
Lektoři:
(Vladimír Hulec, Anna Saavedra, Tomáš Žižka, Roman Černík – mod.)
VH: Vidím inscenaci mnohem jinak a kritičtěji. Je až moc ambiciózní: „nedočkavé divadlo“. Mnoho témat, dekomponování textu, dokumentární věci… příliš mnoho vábniček, ale bez zdůraznění sóla. Každý se něčemu chytneme, ale vztah k folkloru jako takovému se tam těžko objevuje. Prázdné divadlo, vše hrají jen herci. Ale jednotlivé složky jsou nedotažené. Bez generací, není nalezena míra hraní a interpretace. Někdy se tam tančí, jako by herce kousla tarantule. Olejomalba na průhledném plátně místo látky. Chtělo by to další dva, tři roky. Náročná práce – hudba, tanec, groteska.
AS: Dramaturgicky kvituje způsob vykoštění klasika a rozházení po jevišti. Dramatická průprava: úžasný zpěv, tance. Výborné zcizováky. Chvilkami „německé“ divadlo: suverénní herecké výkony, které neimitují pocity. Zdrženlivost. Vytažené téma svědomí. Náboženské, křesťanské odkazy. Mrzelo jí, že zaniklo téma domácího násilí – hnací moment Maryši. Když divák nepocítí, že je Vávra násilník, zůstane Maryša jako zatvrzelé dítě. Další otázka: jednogenerační soubor – jak si herecky poradit v rozdělení generací.
Rozdíl mezi Čechy a Moravou – na jižní Moravě se stále sňatky domlouvají. Tradice zbavuje člověka svědomí. Folklór se vyvíjí – disko folklór. Ale tradice zůstávají.
TŽ: Vykostění. Hádala se duše z tělem a balonky (oslava). Nachází v tém spojitost s děním ve společnosti na Slovensku: Má to co dočinění s tradicí, folklorem. Syntetické divadlo ve smyslu Scherhaufera. Jak nahlížet na Maryšu.
Je úžasné, že tady na experimentu se řeší to stejné jako na folklórním festivale. Na Slovensku se folklór stal až bakchanáliemi. Je dobré, že tance nemají nádech klasiky, že je to ta současnost. Turbofolk.
RČ: Koncentrace Maryši. A přitom tak dlouhý název. Renesanční název. Folklórní věci, tance, balkánský beat. Archetypálnost příběhu.
Přemýšlel o rozdílu mezi Čechy a Moravou. Vztah k folklóru a deformace lidového tance. Kramářská píseň na folklor. Neprůstřelná vesta Maryši – jako fracek. Na konci diskotanec s folklórním výrazem do publika. Proč na konci ale Maryša také tancuje?
Soubor:
Podnětná diskuse. Některé návrhy nejsou relevantní, protože záměr naplněn.
Neprošlo jazykovou korekturou!

0 Komentáře.