O nominacích, doporučeních a upozorněních pro Jiráskův Hronov rozhodl lektorský sbor takto:

Tištěný žurnál Šrámkova Písku, díl třetí.

Tento rok vydáváme během hektického píseckého víkendu tištěný žurnál. Články z žurnálu i další texty umístíme na tento blog teprve po festivalu. Průběžně sem vkládáme tištěné žurnály v pdf.

Tento rok vydáváme během hektického píseckého víkendu tištěný žurnál. Články z žurnálu i další texty umístíme na tento blog teprve po festivalu. Průběžně sem vkládáme tištěné žurnály v pdf, stejně tak na facebook: https://www.facebook.com/sramkuvpisek .

Krásné básně a herecké etudy

Nevím jak komu, ale mně básně Elišky Vyorálkové a Jana Skácela velmi vyhovovaly. Vytvořily pro mě jakousi platformu, na které by bylo, i při vší té složitosti a prekérnosti divadla, relativně snadné vystavět intenzivní komunikaci. Zcitlivěly mi smysly, rozryly povrch mého vnímání, připravily mě pro zasetí nějakého smyslu.

Sametově konfekční vlak, záblesky svěžího tajemna

Petar Prokop a Ondar Cihlář se při děkovačce zmínili o tom, že „zkoušejí hrát takovou blbost mnoho let pořád dokola“, a že to jde. A celé předchozí show se opravdu neslo v tomto duchu. Tím o té show neříkám nic špatného, naopak: je výborné, když se „blbost“ hraje dokola a když člověka baví se na ni koukat. A dokonce když člověka místy přejíždí mráz po zádech z osudů osamělého Standy. Když ta „blbost“ prostě funguje, a ne nijak vulgárně nebo banálně.